Copyright ©1997 Dittmar CHmelař

Americký vědecký časopis American Heart Association Journal uvedl na základě mnoha průkazných výsledků studií britských vědců, kteří studovali nemocné postižené infarktem myokardu a mozkovou mrtvicí, že tato onemocnění pravděpodobně způsobují bakterie Chlamydia pneumoniae. U mužů, kteří prodělali infarkt, a v jejichž krvi byla zjištěna zvýšená hladina protilátek proti chlamydiím (což svědčí o přítomnosti velkého počtu těchto bakterií v jejich organismu), je několikanásobně vyšší pravděpodobnost dalšího infarktu než u skupiny, která chlamydie neměla.

Bakterie rodu Chlamydia vyvolávají plicní infekce (pneumonie), záněty očí (trachom - zjizvení oční tkáně, která je příčinou slepoty) a ženských pohlavních orgánů. Jsou nejčastější příčinou neplodnosti, protože vyvolávají záněty vejcovodů, které se pak zjizví a stanou se neprůchodnými. Chlamydie patří mezi původce častých, pohlavně přenášených chorob. V nedávné době byly tyto bakterie také objeveny ve velkém množství v tukových nánosech na stěnách tepen. Z plic do tepen tyto bakterie pravděpodobně přenášejí na svém povrchu bílé krvinky, které s nimi přicházejí do styku ve snaze je eliminovat. Tento fakt podle britských vědců jen podporuje předchozí domněnky, že právě chlamydie mají mnohem větší podíl na vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice než správná životospráva nebo genetické dispozice.

Bakterie rodu Chlamydia jsou obvyklými patogeny zvířat. Jsou to nepohyblivé, Gram negativní bakterie (speciálním barvícím postupem dle Grama se jejich buněčná stěna barví červeně). Jsou obligátními intracelulárními "parazity", bakteriemi žijícími v buňkách hostitelského makroorganismu. Vyznačují se unikátním vývojovým cyklem, kterým se liší od všech ostatních mikroorganismů. Tento cyklus ještě není zcela znám, je značně podobný receptory zprostředkované endocytóze. Tyto bakterie se replikují (pomnožují) uvnitř cytoplasmy hostitelských buněk, kde vytvářejí charakteristické intracelulární inkluze, které je možné pozorovat ve světelném mikroskopu. Od virů se liší tím, že mají jak RNA, tak i DNA a také buněčnou stěnu, která se svým složením a strukturou podobá buněčné stěně Gram negativních bakterií. Jsou citlivé na většinu širokospektrých antibiotik, produkují několik enzymů podmiňujících jejich omezenou metabolickou aktivitu. Tyto metabolické procesy však nevedou k produkci energie. Chlamydie jsou tedy energetickými parazity, které využívají ATP (adenosintrifosfát) produkovaný hostitelskými buňkami.

Britští vědci téměř dva roky studovali 213 mužů po infarktu, u nichž zjistili, že skupina, která měla v krvi nejvíce protilátek proti chlamydiím byla dalším infarktem ohrožena až čtyřikrát více než skupina, v jejichž organismu chlamydie nebyly zjištěny. Podáváním antibiotik se riziko dalšího infarktu podařilo snížit až o čtvrtinu!

Výše uvedená fakta působí přesvědčivě, ale trochu střízlivého, objektivního zhodnocení nikdy neuškodí. Nejdříve k samotnému infarktu. Existuje celá řada dalších alternativních teorií hovořících o příčinách vzniku infarktu myokardu. Nejpřesvědčivější z nich je stará několik let a hovoří o tom, že příčinou infarktu myokardu není hladina cholesterolu v krvi, ale železa v krvi. Američtí vědci na základě mnoholetého studia velkého počtu pacientů postižených infarktem "dokázali", že jeho příčinou je opravdu zvýšená hladina železa v krvi těchto pacientů. Tento fakt potvrzuje jedna velice průkazná skutečnost: téměř devadesát procent všech infarktů postihuje muže, nikoliv ženy. Proč? Inu proto, že muži nemají pravidelnou menstruaci, kterou by z krve bylo vyplavováno přebytečné množství železa, jako je tomu u žen během menses.

To však nikterak nesnižuje možnost infekčního původu infarktu myokardu. Kdokoliv, kdo by začátkem osmdesátých let přišel s domněnkou, že původcem gastroenteritid (žaludečních vředů) jsou bakterie (Helicobacter pylori), byl by nemilosrdně označen za šarlatána. V tomto případě se také jednoznačně potvrdila zprvu až příliš fantastická domněnka australských vědců o tom, že žaludeční vředy vyvolávají bakterie žijící v žaludku. Má kolegyně z antibiotického střediska Krajské hygienické stanice v Ostravě, RNDr. Věra Toršová, CSc., již několik let přesvědčuje naše klinické partnery, (partnery nás, lékařských mikrobiologů) o tom, že chlamydie by se mohly podílet na vzniku infarktu myokardu a mozkové mrtvice a mohly by hrát nekalou roli v jejich další progresi. Bohužel, nikde své názory nepublikovala v oficiálním odborném tisku, takže pomyslná sláva spadla do klína někomu jinému. To však jen na okraj. Mnohem důležitější je fakt, že chlamydie by opravdu mohly být jednou z hlavních příčin vzniku nejenom těchto nebezpečných chorob, ale také celé řady dalších stejně nebezpečných kardiovaskulárních onemocnění, které zle sužují člověka na přelomu druhého a třetího tisíciletí.

Ať tak či onak, informace o možném infekčním původu infarktu myokardu budou příčinou obrovského vzestupu zájmu o oblast klinické mikrobiologie a infekční imunity. Dojde k boomu a rozvoji všech možných metod nepřímého průkazu chlamydií v klinických vzorcích (vzorcích materiálů odebíraných od pacientů), rozvoji firem vyrábějících komerční soupravy pro nepřímý průkaz tohoto infekčního agens, stejně jako k nebývalému zájmu o možnost léčby těchto onemocnění prostřednictvím antibakteriálních preparátů. Citlivost bakterie Chlamydia pneumoniae na antibiotika shrnuje tabulka č.1. Nezbývá než si přát, aby toto všechno mělo jen jeden jediný cíl: rychlou a účinnou léčbu všech, které tyto civilizační choroby postihly.

RNDr. Dittmar CHMELAŘ

Tabulka č. 1:

Vysvětlivky: + - lék volby

Zdroj informací o citlivosti Chlamydia pneumoniae na ATB preparáty: GIDEON - Global Infectious Disease and Epidemiology Network, ISRAEL

Copyright ©1997 Dittmar CHmelař